ZÁKON O POHŘEBNICTVÍ č. 256/2001 Sb.


256/2001 Sb.

ZÁKON

ze dne 29. června 2001

o pohřebnictví a o změně některých zákonů

Změna: 479/2001 Sb.

Změna: 320/2002 Sb.

Změna: 274/2003 Sb.

Změna: 122/2004 Sb.

Změna: 67/2006 Sb.

Změna: 41/2009 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POHŘEBNICTVÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento  zákon  stanoví  podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatky a s
lidskými   ostatky,  práva  a  povinnosti  související  s  provozováním
pohřební  služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatků
a s provozováním krematorií a pohřebišť.

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)  lidskými  pozůstatky mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení,
pokud  nejsou  za  podmínek  stanovených zvláštním právním předpisem2)
použity  pro  potřeby  lékařské  vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a
zpopelněny   ve   spalovně  zdravotnického  zařízení  podle  zvláštního
právního předpisu,2)

b) lidskými ostatky lidské pozůstatky po pohřbení,

c)  pohřbením  uložení  lidských  pozůstatků  do  hrobu  nebo hrobky na
veřejném   nebo   neveřejném   pohřebišti   nebo  jejich  zpopelnění  v
krematoriu,

d)  veřejným  pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků
nebo  uložení  zpopelněných  lidských ostatků v podobě míst pro hroby a
hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky
nebo jejich kombinace,

e)  hrobovým  místem  místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo
hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren,

f)  balzamací  úprava lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných
změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,

g)  konzervací úprava lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných
změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,

h)  úpravou  lidských pozůstatků jejich úprava před pietním uložením do
rakve,  zejména  umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy, oblečení
do šatů nebo rubáše,

i) konečnou rakví rakev, v níž jsou lidské pozůstatky pohřbeny,

j)  totožností  jméno,  příjmení,  datum  narození a státní příslušnost
zemřelého, a

k) exhumací manipulace s nezetlelými i zetlelými lidskými ostatky.

§ 3

Neveřejná pohřebiště

(1)  Účelová  zařízení  určená  výlučně pro uložení lidských pozůstatků
nebo zpopelněných lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací
a  prostory  zřízené  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona pro
uložení  lidských  pozůstatků  nebo zpopelněných lidských ostatků členů
uzavřených,   zejména   příbuzenských   společenství,  se  považují  za
neveřejná pohřebiště.

(2)  Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená
výlučně  pro  uložení  lidských  pozůstatků  příslušníků registrovaných
církví  nebo  náboženských  společností,3)  jejichž vnitřní předpisy a
obřady   neumožňují  ukládání  lidských  pozůstatků  nebo  zpopelněných
lidských   ostatků   na   veřejném  pohřebišti.  Tuto  skutečnost  jsou
registrované  církve  a  náboženské  společnosti  před  zřízením nového
neveřejného pohřebiště povinny prokázat krajskému úřadu, v jehož obvodu
hodlají  neveřejné  pohřebiště  zřídit,  předložit  mu  řád neveřejného
pohřebiště,  upravující  zejména  způsob  pohřbívání, a vyžádat si jeho
stanovisko.  Stanovisko krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání
příslušného územního rozhodnutí.

(3)  Provozování  neveřejného pohřebiště nesmí ohrozit veřejné zdraví a
podléhá  státnímu  zdravotnímu  dozoru.4)  Pro provozování neveřejných
pohřebišť  platí obdobně § 22 odst. 1 až 5, s výjimkou odstavce 1 písm.
c), a § 23 odst. 1 a 2.

§ 4

(1)  S  lidskými  pozůstatky  a  s  lidskými ostatky musí být zacházeno
důstojně  a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného
pořádku; z těchto důvodů je zakázáno

a)  upravovat,  konzervovat  nebo  balzamovat  lidské pozůstatky osoby,
která  v  době  úmrtí  byla  nakažena  morem, cholerou, žlutou zimnicí,
pravými  neštovicemi,  skvrnivkou  a  hemoragickou horečkou typu Lassa,
Marburg  a  Ebola,  nebo  dalšími  infekčními  onemocněními, vyvolanými
jinými  vysoce  rizikovými  biologickými  agens  a  jejich toxiny; tato
infekční   onemocnění   stanoví   příslušný   orgán  ochrany  veřejného
zdraví4a)  (dále  jen  "nebezpečná  nemoc")  nebo  které jsou ve stavu
pokročilého  rozkladu;  lidské  pozůstatky  osoby,  která  v době úmrtí
trpěla nebezpečnou nemocí, smí být uloženy pouze do konečné rakve,

b) ukládat a vystavovat konzervované nebo balzamované lidské pozůstatky
před  pohřbením  v  rozporu  s  podmínkami  stanovenými  osobou,  která
konzervaci nebo balzamaci prováděla,

c)   vystavovat   lidské   pozůstatky   před   pohřbením,   s  výjimkou
nekonzervovaného  mrtvého  lidského  těla,  které  může být vystaveno v
otevřené rakvi do 1 týdne od úmrtí, a s výjimkou konzervovaného mrtvého
lidského  těla, které může být vystaveno v otevřené rakvi i po uplynutí
1 týdne od úmrtí,

d) odstraňovat z lidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,

e)   nakládat   s   lidskými   pozůstatky,   které  jsou  kontaminovány
radionuklidy,   v   rozporu   s  pokyny  Státního  úřadu  pro  jadernou
bezpečnost,

f) provést pohřbení jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. c),

g)  přepravovat lidské pozůstatky v rozporu s požadavky stanovenými v §
9, a

h)  zacházet  s  lidskými  pozůstatky  nebo  lidskými  ostatky způsobem
dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a
veřejnosti.

(2)  Při  úmrtí  na  námořním  plavidle  se  musí  zacházet  s lidskými
pozůstatky  důstojně;  postup  při  úmrtí  se  řídí  zvláštním  právním
předpisem.5)

(3) Zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče, které

a)  mají zřízeno oddělení patologie (prosektura) nebo oddělení soudního
lékařství,  musí předat lidské pozůstatky provozovateli pohřební služby
nebo  jiné  osobě  zajišťující  pohřbení nebo balzamaci či konzervaci v
souladu  s  tímto  zákonem, umyté, a byla-li provedena pitva, zašité po
jejím  dokončení,  bezplatně  zajistit  pro  tyto  osoby možnost úpravy
lidských  pozůstatků  ve  vhodné  místnosti  a  umožnit  jim  nezbytnou
hygienickou očistu,

b)   nemají  zřízeno  oddělení  patologie  (prosektura)  nebo  oddělení
soudního  lékařství,  musí  bezplatně  zajistit  provozovateli pohřební
služby   nebo   jiné  osobě  zajišťující  pohřbení  nebo  balzamaci  či
konzervaci   v   souladu  s  tímto  zákonem,  možnost  úpravy  lidských
pozůstatků  ve  vhodné  místnosti  a  umožnit jim nezbytnou hygienickou
očistu.

(4)  Jestliže  došlo  k  úmrtí  ve zdravotnickém zařízení nebo v ústavu
sociální  péče,  hradí  toto  zdravotnické zařízení nebo ústav sociální
péče  po  dobu  48  hodin  od úmrtí náklady spojené s uložením lidských
pozůstatků;  byla-li  provedena  pitva,  počítá  se  lhůta  48 hodin od
provedení  pitvy.  Náklady  spojené  s  uložením lidských pozůstatků ve
zdravotnickém  zařízení  nebo ústavu sociální péče po uplynutí 48 hodin
od  úmrtí  nebo  pitvy  a  s  jejich převozem nebo s jejich uložením po
uplynutí  této  doby  u  jiného subjektu hradí ten, kdo sjedná pohřbení
podle § 5 odst. 1. Pokud zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče
po  uplynutí  48  hodin  od  úmrtí  nemohou samy zajistit další uložení
lidských  pozůstatků,  zajistí jejich uložení u jiné osoby; přitom jsou
povinny  počínat  si  tak, aby náklady spojené s převozem a uložením do
doby  pohřbení  byly  co  nejnižší. Obec může obecně závaznou vyhláškou
upravit způsob a podmínky převozu a přechodného uložení zemřelých.

§ 5

(1)  Nesjedná-li  ve  lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí podle zvláštního
právního  předpisu  žádná  fyzická  nebo  právnická osoba pohřbení nebo
nebyla-li  zjištěna  totožnost  mrtvého  do 1 týdne od zjištění úmrtí a
žádné   zdravotnické   zařízení  v  souladu  s  podmínkami  stanovenými
zvláštním  právním  předpisem2)  neprojevilo  zájem o využití lidských
pozůstatků  pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům,
je  povinna  zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo
byly   lidské  pozůstatky  nalezeny,  případně  vyloženy  z  dopravního
prostředku.  Lidské pozůstatky osob, u nichž nebyla zjištěna totožnost,
mohou být pohřbeny pouze uložením do hrobu nebo hrobky.

(2)  Právnická  nebo  fyzická  osoba,  u  které  jsou lidské pozůstatky
uloženy,  je  povinna neprodleně informovat příslušnou obec, že nastaly
skutečnosti  podle  odstavce  1.  Je-li prokázáno, že se jedná o lidské
pozůstatky  státního  příslušníka  cizího státu, může obec sjednat jeho
pohřbení až po obdržení souhlasu příslušného státu s pohřbením na území
České  republiky;  pokud  obec  tento  souhlas  neobdrží do 1 měsíce od
zjištění  úmrtí,  může  zajistit  pohřbení  těchto lidských pozůstatků,
avšak pouze uložením do hrobu nebo hrobky.

(3)  Krajská  hygienická  stanice  může v případě, že osoba byla v době
úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí, stanovit způsob nakládání s lidskými
pozůstatky  při pohřbení, jakož i rozhodnout o pohřbení zpopelněním bez
ohledu  na  vůli  osoby  sjednávající  pohřbení,  a  to  i  v případech
uvedených  v  odstavci 1 větě druhé a v odstavci 2 větě druhé. Odvolání
proti rozhodnutí krajské hygienické stanice nemá odkladný účinek.

(4)  Obec  má  právo  na úhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení
vůči dědicům zemřelého, a není-li dědiců, vůči státu.

(5)  Náklady  spojené  s  převozy  lidských  pozůstatků  a  úkony s tím
spojené,  vyjma převozů lidských pozůstatků na pitvu, a náklady spojené
s  výzvou  učiněnou  podle  § 7 odst. 1 písm. d) hradí ten, kdo sjednal
pohřbení podle odstavce 1.

HLAVA II

POHŘEBNÍ SLUŽBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM

Díl 1

Pohřební služba

Provozování pohřební služby

§ 6

(1)   Provozování   pohřební  služby,  zahrnující  činnosti  spojené  s
pohřbením,  s  výjimkou  provozování  pohřebiště, provádění balzamací a
konzervací   a   zpopelňování  lidských  pozůstatků  nebo  exhumovaných
lidských  ostatků,  úpravy  popela  a  jeho ukládání do uren, a převozy
lidských  pozůstatků  pro  potřebu zdravotnického zařízení, policejních
orgánů  nebo  jiných  orgánů činných v trestním řízení, je koncesovanou
živností.6)

(2)  Žadatel  o  koncesi  na  provozování pohřební služby musí prokázat
svoji  odbornou  způsobilost,  kterou  se  rozumí  úspěšné  absolvování
specializované   odborné   přípravy   zaměřené  na  odbornou  provozní,
ekonomickou  a  právní problematiku související s provozováním pohřební
služby a

a)   úplné   střední,   úplné   střední  odborné,  vyšší  odborné  nebo
vysokoškolské vzdělání a minimálně tříletá praxe v oboru, nebo

b) základní vzdělání a minimálně desetiletá praxe v oboru.

(3)  Specializovaná  odborná  příprava  podle odstavce 2 je zajišťována
podle  zvláštního  právního  předpisu;7)  její  obsah a rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.

(4)  K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné vyjádření
krajské   hygienické   stanice8)   vydané  podle  zvláštního  právního
předpisu.9)  Krajská  hygienická  stanice vydá kladné vyjádření, pokud
žadatel o koncesi prokáže, že

a) chladicí zařízení, které bude používat, odpovídá požadavkům uvedeným
v § 7 odst. 1 písm. f), a

b)  úprava  silničních vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků,
která bude používat, odpovídá požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1.

§ 7

(1) Provozovatel pohřební služby je povinen

a) mít vždy k dispozici

1.  alespoň  o  1 vozidlo určené pro přepravu lidských pozůstatků a o 2
transportní  rakve  nebo  transportní vaky více, než činí jeho průměrná
denní  potřeba,  minimálně  však  2  vozidla a 4 transportní rakve nebo
transportní vaky,

2.  chladicí zařízení k ukládání lidských pozůstatků do doby pohřbení o
kapacitě  odpovídající  průměrné  třídenní potřebě, minimálně však se 3
místy,

b)  v  prostorách  zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče se
zdržet sjednávání pohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby,

c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a
umožnit   při   smutečních   obřadech   účast   registrovaných  církví,
náboženských  společností  a  jiných  osob  v souladu s projevenou vůlí
osoby sjednávající pohřbení,

d)  převzít  lidské  pozůstatky  bez zbytečného odkladu po výzvě lékaře
nebo   Policie   České  republiky;  účelně  vynaložené  náklady  včetně
přiměřeného zisku nese ten, v jehož zájmu vznikly,

e)  po  převzetí  lidských pozůstatků podle odstavce 2 postupovat podle
pokynů  uvedených  na  listě  o prohlídce mrtvého, případně stanovených
státním zástupcem nebo jiným orgánem činným v trestním řízení, který je
k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu,10)

f)  ukládat  lidské  pozůstatky  do  doby  pohřbení  pouze  v chladicím
zařízení  zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí 0 až +2 st. C a
v  případě,  kdy  lhůta  od  zjištění  úmrtí  prohlížejícím  lékařem do
pohřbení   přesáhne   1  týden  nebo  kdy  to  vyžaduje  stav  lidských
pozůstatků,  v  chladicím  zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty
nižší než -10 st. C.

(2)  Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít lidské pozůstatky
ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li úmrtí doloženo

a)  listem  o  prohlídce  mrtvého  vystaveným prohlížejícím lékařem a v
případě  provedení  pitvy  doplněným  o  příslušné údaje lékařem, který
pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,

b)  v  případě  podezření  ze  spáchání  trestného činu v souvislosti s
úmrtím,  kromě  dokladů  uvedených  v  písmenu a), i písemným souhlasem
státního  zástupce  nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který
je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu.10)

(3)  Provozovatel  pohřební  služby  nesmí  mít  v  nájmu chladicí nebo
mrazicí  zařízení  a  jiné  místnosti  ve zdravotnickém zařízení nebo v
ústavu sociální péče.

Přeprava lidských pozůstatků

§ 8

(1)  Provozovatel  pohřební  služby  je  povinen  zajistit,  aby lidské
pozůstatky  při  převozech  na  místo pohřbení nebo vystavení byly vždy
oblečené  uloženy  do  konečné  rakve;  v ostatních případech mohou být
uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku. Tyto rakve a
transportní  vaky  musí  být  označeny  tak, aby nemohlo dojít k záměně
lidských  pozůstatků  v  nich uložených. Označení rakve a transportního
vaku musí odpovídat dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem.

(2)  Pokud  přeprava  nekonzervovaných  nebo  nebalzamovaných  lidských
pozůstatků  přesahuje  dobu  8  hodin  nebo  vzdálenost  500  km,  musí
provozovatel  pohřební  služby  zajistit,  aby  byly  lidské pozůstatky
uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím zařízení.

(3)  Pokud  provozovatel  pohřební  služby  zajišťuje přepravu lidských
pozůstatků  po  pozemních komunikacích prostřednictvím jiného dopravce,
může  uzavřít  přepravní  smlouvu  za  předpokladu, že obsahuje závazek
dopravce  uskutečnit  přepravu jen dopravními prostředky odpovídajícími
požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1.

(4)   Lidské   pozůstatky  může  vedle  provozovatele  pohřební  služby
přepravovat  k  provedení  pitvy  jako  součásti  zdravotnické péče též
zdravotnické zařízení za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.

§ 9

(1)  Lidské  pozůstatky  mohou  být převáženy po pozemních komunikacích
pouze  ve  speciálním  vozidle k tomu účelu schváleném podle zvláštního
právního  předpisu11) nebo ve vozidle se skříňovou karoserií. Skříňová
karoserie  může  být v provedení pevné nástavby nebo nedělené skříně. V
případě  nedělené skříně musí být prostor určený pro posádku vozidla od
prostoru   určeného  k  přepravě  lidských  pozůstatků  oddělen  pevnou
přepážkou.  Ve  skříňových  vozidlech lze lidské pozůstatky přepravovat
pouze   ve   speciálních   pevných   nebo   výměnných  nástavbách  nebo
kontejnerech  umístěných  v  prostoru  pro přepravu nákladu, které musí
být,  včetně  jejich  umístění  a uchycení ve vozidle, schváleny. Ložný
prostor  speciálního  vozidla určeného pro přepravu lidských pozůstatků
nebo   prostor   skříně  vozidla,  pevné  nebo  výměnné  nástavby  nebo
kontejneru,  kde  mají  být lidské pozůstatky převáženy, musí být určen
výhradně   pro   přepravu   lidských   pozůstatků   v  rakvích  nebo  v
transportních  vacích a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty
pro  upevnění  rakví  nebo transportních vaků. Stěny a dno prostoru pro
přepravu  lidských pozůstatků a stěny a dno pevné nebo výměnné nástavby
nebo kontejneru musí být snadno omyvatelné.

(2)  Přepravu  lidských  pozůstatků  osoby,  která  byla  v  době úmrtí
nakažena  nebezpečnou  nemocí,  lze  provést jen s předchozím povolením
krajské hygienické stanice.

(3)  Přeprava  lidských  pozůstatků,  na kterou se vztahují mezinárodní
smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se provádí způsobem upraveným
těmito   smlouvami.  Průvodní  list  k  přepravě  lidských  pozůstatků,
potřebný   podle  příslušné  mezinárodní  smlouvy,12)  vydává  krajská
hygienická stanice.

(4)  Dojde-li  k  úmrtí  na  území  státu,  který není vázán příslušnou
mezinárodní  smlouvou,12)  je pro převoz na území České republiky nebo
převoz   přes   její   území   nutný  souhlas  diplomatické  mise  nebo
konzulárního  úřadu  příslušného  k  zastupování zájmů České republiky.
Souhlas  může být vydán po předložení úmrtního listu a potvrzení o tom,
že   proti  přepravě  není  námitek  z  hlediska  trestněprávního  nebo
zdravotního, zejména že osoba, která má být přepravována, nebyla v době
úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí.

Díl 2

Balzamace a konzervace

§ 10

(1) Provádění balzamace a konzervace je koncesovanou živností.6)

(2) Žadatel o koncesi na provádění balzamace a konzervace musí prokázat
svoji  odbornou  způsobilost,  kterou  se  rozumí  úspěšné  absolvování
specializované  odborné  přípravy  zaměřené  na  odbornou  problematiku
související s balzamací a konzervací a

a) vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecné lékařství,

b) vzdělání bakalářského stupně13) ve zdravotnických oborech,

c)   vyšší  střední  vzdělání  ve  zdravotnických  oborech  diplomovaná
všeobecná  sestra,  diplomovaná  dětská  sestra, diplomovaná sestra pro
intenzivní péči nebo diplomovaná porodní asistentka, anebo

d)  úplné  střední odborné vzdělání ve zdravotnických oborech všeobecná
sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka.

(3)  Specializovaná  odborná  příprava  podle odstavce 2 je zajišťována
podle  zvláštního  právního  předpisu;7)  její  obsah a rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.

(4)  K  udělení  koncese  k  provádění  balzamace a konzervace je nutné
vyjádření   krajské   hygienické  stanice8)  vydané  podle  zvláštního
právního předpisu.9) Krajská hygienická stanice vydá kladné vyjádření,
pokud  žadatel  o  koncesi prokáže, že vybavení, které bude k provádění
balzamace  a  konzervace  užívat, není v rozporu s požadavky na ochranu
veřejného zdraví.

§ 11

Osoba provádějící balzamace a konzervace je

a) povinna zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich
citům,

b)  oprávněna převzít lidské pozůstatky k balzamaci nebo konzervaci jen
tehdy,  je-li  úmrtí  doloženo  listem  o  prohlídce mrtvého vystaveným
prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné
údaje  lékařem,  který  pitvu  provedl; v případě podezření ze spáchání
trestného  činu  v  souvislosti  s úmrtím je kromě toho nutný i písemný
souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení,
který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu.10)

Díl 3

Krematorium

§ 12

Zřízení krematoria

(1)  Krematorium  lze  zřídit  jen na základě územního rozhodnutí14) a
následného stavebního povolení; dotčenými orgány jsou vždy také krajská
hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší.

(2)  Ochranné  pásmo  okolo krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m.
Stavební  úřad  může  v  tomto  ochranném  pásmu  zakázat  nebo  omezit
provádění  staveb,  jejich  změny  a činnosti, které by byly ohrožovány
provozem krematoria nebo by mohly ohrozit jeho provoz.

(3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané
omezení  užívání  pozemku.  Náklady  spojené  s  technickými úpravami v
ochranném  pásmu  a  náhrady  za  prokázané  omezení  užívání pozemku v
ochranném pásmu nesou společně zřizovatel a provozovatel krematoria.

Provozování krematoria

§ 13

(1) Provozování krematoria, zahrnující zpopelňování lidských pozůstatků
nebo  exhumovaných  lidských  ostatků  a  související nakládání s nimi,
ukládání  lidských  pozůstatků,  úpravu popela, jeho ukládání do uren a
jejich předávání, je koncesovanou živností.6)

(2)  Žadatel  o  koncesi  na provozování krematoria musí prokázat svoji
odbornou    způsobilost,   kterou   se   rozumí   úspěšné   absolvování
specializované  odborné  přípravy  zaměřené  na  odbornou  problematiku
související s provozováním krematoria a

a)   úplné   střední,   úplné   střední  odborné,  vyšší  odborné  nebo
vysokoškolské  vzdělání a minimálně tříletá praxe v provozu krematoria,
nebo

b) základní vzdělání a minimálně desetiletá praxe v provozu krematoria.

(3)  Specializovaná  odborná  příprava  podle odstavce 2 je zajišťována
podle  zvláštního  právního  předpisu;7)  její  obsah a rozsah stanoví
prováděcí právní předpis.

(4)  K  udělení  koncese  k  provozování  krematoria je nutné vyjádření
krajské   hygienické   stanice8)   vydané  podle  zvláštního  právního
předpisu.9)  Krajská  hygienická  stanice vydá kladné vyjádření, pokud
žadatel  o koncesi prokáže, že chladicí zařízení, které bude užívat pro
uložení   lidských   pozůstatků   do   zpopelnění,  odpovídá  podmínkám
stanoveným v § 7 odst. 1 písm. f).

§ 14

(1)  Provozovatel  krematoria  je oprávněn převzít lidské pozůstatky ke
zpopelnění  a  zpopelnit  je  jen  tehdy,  je-li úmrtí doloženo úmrtním
listem,  průvodním  listem k přepravě lidských pozůstatků (umrlčí pas),
zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce mrtvého
vystaveným  podle  zvláštního právního předpisu; v případě podezření ze
spáchání  trestného  činu  v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i
písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním
řízení,   který   je   k   tomu   oprávněn  podle  zvláštního  právního
předpisu.10)

(2) Provozovatel krematoria je povinen

a)  zpopelňovat  v  krematoriu  pouze lidské pozůstatky nebo exhumované
lidské ostatky,

b) před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen
krajskou  hygienickou  stanicí,  a  krematorium  provozovat v souladu s
tímto řádem a zvláštními právními předpisy,15)

c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a
umožnit   při   smutečních   obřadech   účast   registrovaných  církví,
náboženských společností a jiných subjektů a právnických osob v souladu
s projevenou vůlí osoby sjednávající pohřbení,

d)  ukládat  lidské pozůstatky do zpopelnění pouze v chladicím zařízení
splňujícím  požadavky  uvedené  v  §  7  odst.  1 písm. f). To neplatí,
provede-li  zpopelnění  lidských  pozůstatků  do  48  hodin  od  jejich
převzetí;  v  tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit
uložení  lidských  pozůstatků  do  doby zpopelnění v chladicím zařízení
zajišťujícím  trvalé  udržení teploty v rozmezí od 0 st.C do +2 st.C, i
když  lhůta  od  zjištění  úmrtí  prohlížejícím  lékařem  přesáhla nebo
přesáhne 1 týden,,

e)  zajistit,  aby  rakev  s lidskými pozůstatky byla před zasunutím do
kremační  pece  opatřena  značkou  nezničitelnou ohněm obsahující číslo
záznamu  o  zpopelnění  v  návaznosti  na jím vedenou evidenci lidských
pozůstatků a ostatků,

f)  uložit popel zbavený kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu
se  značkou  uvedenou v písmenu e) do pevně uzavíratelné urny a označit
ji  číslem  záznamu  o  zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci
lidských  pozůstatků  a ostatků, jménem a příjmením zemřelého, místem a
datem narození, úmrtí a zpopelnění,

g)  vyzvat k převzetí a předat urnu fyzické nebo právnické osobě, která
sjednala  pohřbení,  nebo  jí  pověřené  osobě,  způsobem  a  ve  lhůtě
stanovené  řádem  krematoria;  pokud  tato  osoba  do 12 měsíců ode dne
zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel
krematoria   oprávněn   lidské  ostatky  uložit  smísením  se  zemí  do
společného hrobu na veřejném pohřebišti.

§ 15

(1)  Provozovatel krematoria v řádu krematoria vydaném podle § 14 odst.
2 písm. b) upraví

a)  postup  při  přijímání  lidských  pozůstatků  a lidských ostatků ke
zpopelnění, včetně druhů rakví, které je možné zpopelňovat,

b)   způsob   evidence   lidských  pozůstatků  a  lidských  ostatků  do
zpopelnění,

c) způsob uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků,

d) podmínky zpopelňování lidských pozůstatků a lidských ostatků,

e) způsob ukládání lidských ostatků do uren,

f) uskladnění a předávání uren.

(2)   Provozovatel  krematoria  vede  evidenci  lidských  pozůstatků  a
ostatků, které mu byly předány ke zpopelnění, obsahující zejména

a) jméno a příjmení zemřelého,

b) místo a datum jeho narození a úmrtí,

c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

d) datum převzetí lidských pozůstatků nebo ostatků ke zpopelnění včetně
přidělení čísla v evidenci,

e) datum zpopelnění,

f) datum výzvy k převzetí urny a datum vydání nebo odeslání urny včetně
jména,  příjmení  a  adresy  jejího  příjemce,  nebo  pokud nebyla urna
převzata  podle  §  14  odst.  2  písm.  g),  datum  a  místo, kde byly
zpopelněné lidské ostatky uloženy do společného hrobu.

HLAVA III

VEŘEJNÉ POHŘEBIŠTĚ

§ 16

(1)  Provozování  veřejného  pohřebiště  je  službou  ve veřejném zájmu
zajišťovanou  obcí  v  samostatné  působnosti nebo registrovanou církví
nebo  náboženskou  společností  (dále  jen  "provozovatel pohřebiště").
Nemůže-li  obec  zajistit  provozování  veřejného  pohřebiště v územním
obvodu  své  působnosti,  je  povinna  zajistit  provozování  veřejného
pohřebiště  v  jiné  obci  v  okolí  na základě dohody s provozovatelem
pohřebiště.

(2)  Jestliže  obec  ke  dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala
veřejné  pohřebiště  na  pozemku  ve vlastnictví církve nebo náboženské
společnosti,  je oprávněna provozovat toto veřejné pohřebiště i nadále.
V  takovém  případě může registrovaná církev nebo náboženská společnost
ve  lhůtě  6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obci písemně
oznámit,  že  nadále hodlá veřejné pohřebiště provozovat sama, a vyzvat
ji ke smluvnímu vypořádání vztahů souvisejících se změnou provozovatele
pohřebiště.  Jestliže registrovaná církev nebo náboženská společnost ve
stanovené lhůtě svůj požadavek na změnu provozovatele pohřebiště u obce
neuplatní,  může tak učinit nejdříve za 10 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona.  Změnou provozovatele pohřebiště nesmí dojít k narušení
provozu veřejného pohřebiště.

§ 17

Zřízení veřejného pohřebiště

(1)  Veřejné  pohřebiště  lze  zřídit  na  návrh obce nebo registrované
církve  nebo náboženské společnosti na pozemku v jejich vlastnictví jen
na  základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení, je-li
podle  zvláštního  právního  předpisu vyžadováno; dotčenými orgány jsou
vždy  také  krajská hygienická stanice a vodohospodářský orgán. Mají-li
být  součástí  veřejného  pohřebiště  hroby,  je obec nebo registrovaná
církev  nebo  náboženská  společnost povinna kromě podkladů stanovených
zvláštním  právním předpisem16) předložit i výsledky hydrogeologického
průzkumu,  z  nichž  je  patrno,  že  pozemek  je  k  takovému  způsobu
pohřbívání  vhodný.  Ke  zřizování  hrobů, hrobek, náhrobků a hrobových
zařízení na veřejném pohřebišti není třeba povolení nebo ohlášení podle
zvláštních předpisů.17)

(2)  Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně
100  m.  Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit
provádění  staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány
provozem  veřejného  pohřebiště  nebo  by  mohly  ohrozit  řádný provoz
veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

(3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané
omezení  užívání  pozemku.  Náklady  spojené  s  technickými úpravami v
ochranném  pásmu  a  náhrady  za  prokázané  omezení  užívání pozemku v
ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště.

Provozování veřejného pohřebiště

§ 18

(1)   Provozování   veřejného   pohřebiště   zahrnuje   výkopové  práce
související  s  pohřbením  a exhumací, pohřbívání lidských pozůstatků a
lidských  ostatků  do  hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání,
rozptyl  a  vsyp  zpopelněných  lidských  pozůstatků,  správu  a údržbu
veřejného  pohřebiště,  včetně  komunikací  a  okolní  zeleně, pronájem
hrobových míst a vedení související evidence.

(2)  Zajišťuje-li  provozovatel  veřejného  pohřebiště jeho provozování
prostřednictvím  jiné právnické nebo fyzické osoby, vztahují se na tuto
osobu  povinnosti,  které  tento  zákon  ukládá provozovateli veřejného
pohřebiště.

(3)   K  provozování  veřejného  pohřebiště  a  změnám  řádu  veřejného
pohřebiště  je  nutný  předchozí  souhlas  územně příslušného krajského
úřadu.  Krajský  úřad  vydá  souhlas  za  předpokladu, že řád veřejného
pohřebiště byl vypracován v souladu s požadavky stanovenými zákonem.

(4)  Provozovatel  pohřebiště  je  povinen  předložit  krajskému  úřadu
veškeré podklady, které si pro tento účel vyžádá.

§ 19

Řád veřejného pohřebiště

(1)  Provozovatel  pohřebiště  se při své činnosti řídí řádem veřejného
pohřebiště.

(2)  Řád  veřejného pohřebiště, umožňující stejné podmínky pro sjednání
nájmu hrobového místa pro všechny občany, musí být zveřejněn v místě na
daném  veřejném  pohřebišti  obvyklém. V řádu veřejného pohřebiště jeho
provozovatel zejména podrobně upraví

a)  rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebišti včetně stanovení
druhů  rakví  pro  ukládání do hrobů a hrobek, do kterých lze pohřbívat
pouze  v  rakvích  celodubových  nebo z jiných tvrdých dřev, do kterých
bude  vložena  spodní  část  zinkové  vložky, nebo v rakvích kovových s
nepropustným dnem,

b)  jsou-li  součástí veřejného pohřebiště hroby, tlecí dobu pro lidské
ostatky do nich ukládané v souladu s § 22 odst. 3,

c) povinnosti návštěvníků veřejného pohřebiště v souvislosti s pořádkem
na veřejném pohřebišti a zachováním důstojnosti tohoto místa a způsob a
pravidla  užívání zařízení veřejného pohřebiště (např. obřadních síní),
pokud je této úpravy třeba,

d)  povinnosti  provozovatele  pohřebiště a dalších osob vykonávajících
činnosti   související   se   zajištěním   řádného   provozu  veřejného
pohřebiště,

e)  povinnosti  nájemce  hrobového  místa,  zejména  pokud jde o rozsah
údržby hrobového místa,

f) dobu, po kterou je veřejné pohřebiště přístupno návštěvníkům,

g)  omezení  vyplývající  z  územního  rozhodnutí  o  zřízení veřejného
pohřebiště,

h)  je-li veřejné pohřebiště provozováno prostřednictvím právnické nebo
fyzické  osoby,  informace  o  této skutečnosti spolu s uvedením jejího
jména  a  adresy, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvu a sídla, jde-li o
právnickou osobu.

§ 20

Provozovatel pohřebiště je povinen

a)  provozovat  veřejné  pohřebiště  v  souladu  se  zveřejněným  řádem
veřejného pohřebiště, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,18)

b)  stanovit  stejné  podmínky  pro  sjednání nájmu hrobového místa pro
každého nájemce,

c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a
umožnit   při   smutečních   obřadech   účast   registrovaných  církví,
náboženských  společností  a  jiných  osob  v souladu s projevenou vůlí
osob, které sjednaly pohřbení,

d) vést evidenci související s provozováním veřejného pohřebiště,

e)  v případě, že lidské ostatky nejsou ani po uplynutí stanovené tlecí
doby zetlelé, neprodleně zajistit příslušné podklady pro stanovení nové
tlecí  doby  ve  smyslu § 22 odst. 3, na jejich základě navrhnout novou
tlecí  dobu, vyžádat si k ní stanovisko krajské hygienické stanice a na
základě  tohoto stanoviska upravit odpovídajícím způsobem řád veřejného
pohřebiště,

f)  v  případě zákazu pohřbívání bezodkladně písemně informovat nájemce
hrobových  míst, pokud je mu známa jejich adresa, a současně informovat
veřejnost o tomto zákazu v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém,

g) v případě rušení veřejného pohřebiště

1.  písemně informovat nájemce hrobových míst o zahájení řízení podle §
24  odst. 1, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci
zveřejnit na místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém,

2.  písemně informovat nájemce hrobových míst o vydání rozhodnutí podle
§  24  odst. 1 a datu, k němuž má být veřejné pohřebiště zrušeno, pokud
je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě
na daném veřejném pohřebišti obvyklém,

3. pokud nájemci hrobových míst před zveřejněným dnem zrušení veřejného
pohřebiště  nepřemístí  lidské  ostatky  na  jiné  veřejné  pohřebiště,
ponechat  nezpopelněné  lidské  ostatky  na místě, urny vybrat a lidské
ostatky,  které  v  nich  byly  obsaženy, uložit do společného hrobu na
jiném veřejném pohřebišti, nebo je volně smísit se zemí,

4. je-li provozovatelem veřejného pohřebiště obec, informovat vlastníka
náhrobku   a   ostatního  hrobového  zařízení,  které  jejich  vlastník
neodstraní do dne zrušení veřejného pohřebiště, že pokud se do 1 roku o
tyto  věci  nepřihlásí,  bude  s nimi naloženo jako s věcmi opuštěnými;
není-li  provozovatelem veřejného pohřebiště obec, odevzdat obci, spolu
s  adresou vlastníka, náhrobky a ostatní hrobové zařízení, které jejich
vlastník  neodstraní  do  dne  zrušení  veřejného pohřebiště, a o tomto
postupu předem vlastníka informovat s tím, že pokud se do 1 roku o tyto
věci nepřihlásí, bude s nimi naloženo jako s věcmi opuštěnými,

5.  pokud  má  být  využito zrušeného veřejného pohřebiště k účelu, při
kterém  je třeba prohloubit terén, zajistit, aby všechny lidské ostatky
byly  vyzvednuty  a  na jiném veřejném pohřebišti uloženy do společného
hrobu,  a  s  nalezenými  předměty,  u  nichž  se  předpokládá, že jsou
zhotoveny    z    drahých    kovů   nebo   s   předměty,   které   mají
kulturně-historickou hodnotu, ponechanými v hrobech a hrobkách, naložit
obdobně jako v bodu 4,

6.  pokud  jsou  na něm vsypové a rozptylové louky, zajistit přemístění
jejich travního porostu a zeminy na jiné veřejné pohřebiště.

§ 21

Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště

(1)  Evidence  související  s  provozováním veřejného pohřebiště vedená
podle § 20 písm. d) obsahuje následující údaje:

a)  jméno  a  příjmení  osob,  jejichž  lidské ostatky jsou na veřejném
pohřebišti uloženy,

b) místo a datum jejich narození a úmrtí,

c) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

d) datum uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků
na   veřejném  pohřebišti  včetně  určení  hrobového  místa  a  hloubky
pohřbení;  u zpopelněných lidských ostatků způsob uložení jejich popela
a v případě vsypu i místo jejich uložení,

e)  záznam  o  nebezpečné  nemoci, pokud osoba, jejíž lidské pozůstatky
byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byla touto nemocí nakažena,

f)  jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a rodné číslo nájemce
hrobového  místa,  jde-li  o  fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, nebo
název firmy, sídlo a identifikační číslo osoby nájemce hrobového místa,
jde-li o právnickou osobu,

g)  datum  uzavření nájemní smlouvy a dobu jejího trvání včetně údajů o
změně smlouvy,

h) záznamy o skutečnostech uvedených v § 29 odst. 4 a 5, pokud nastaly,

i) údaje o hrobovém zařízení daného hrobového místa,

j) údaje o skutečnosti uvedené v § 20 písm. e), pokud nastala,

k) údaje o zákazu pohřbívání a době jeho trvání, pokud byl zákaz vydán,

l)   v  případě  rušení  veřejného  pohřebiště  údaje  o  skutečnostech
uvedených v § 20 písm. g) bodech 3 až 6, pokud nastaly.

(2)  Provozovatel  pohřebiště postupuje při zpracovávání osobních údajů
vedených  v  evidenci  související  s provozováním veřejného pohřebiště
podle zvláštního zákona.19)

§ 22

Ukládání lidských pozůstatků a jejich exhumace

(1)  Hroby  pro  ukládání lidských pozůstatků musí splňovat následující
požadavky:

a)  jejich  hloubka  musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně
1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m,

b) dno hrobu musí ležet nejméně 0,5 m nad hladinou podzemní vody,

c) boční vzdálenosti mezi jednotlivými hroby musí činit nejméně 0,3 m,

d)  rakev  s  lidskými pozůstatky musí být po uložení do hrobu zasypána
zkypřenou zeminou ve výši minimálně 1,2 m.

(2)  Provozovatel  pohřebiště  je  oprávněn převzít lidské pozůstatky k
pohřbení  do  hrobu nebo hrobky jen tehdy, je-li úmrtí doloženo úmrtním
listem,  průvodním  listem k přepravě lidských pozůstatků (umrlčí pas),
zprávou  oprávněného  orgánu  cizího  státu  nebo  listem  o  prohlídce
mrtvého; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s
úmrtím  je  kromě  toho  nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo
jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle
zvláštního právního předpisu10).

(3) Nezpopelněné lidské ostatky musí být uloženy v hrobě po tlecí dobu,
která  se  zřetelem  ke  složení  půdy  musí  trvat  minimálně  10 let.
Konkrétní   délku  tlecí  doby  pro  veřejné  pohřebiště  stanoví  jeho
provozovatel   v   řádu   veřejného   pohřebiště  na  základě  výsledků
hydrogeologického  průzkumu  a vyžádaného stanoviska krajské hygienické
stanice.

(4)  Před  uplynutím  tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další
lidské  pozůstatky,  pokud  je  možné  je  umístit nad úroveň naposledy
pohřbených  lidských  pozůstatků  a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude
činit nejméně 1 m.

(5)  Před  uplynutím  tlecí doby mohou být lidské ostatky exhumovány na
žádost  nájemce  hrobového  místa  jen  se souhlasem krajské hygienické
stanice, nebo nařídí-li exhumaci v trestním řízení předseda senátu nebo
státní  zástupce.  Náklady  na  exhumaci  hradí  ten, kdo o ni požádal;
provozovatel  pohřebiště zajistí při exhumaci provoz na pohřebišti tak,
aby  nebyl  narušen  veřejný  pořádek  a  aby byl vyloučen přenos možné
nákazy.

(6)  Pokud  jsou  lidské  ostatky uloženy v hrobce, není třeba k jejich
přemístění,  nemá-li  být  rakev  otevřena, souhlasu krajské hygienické
stanice.

(7)  Zpopelněné  lidské  ostatky je možné uložit na veřejném pohřebišti
vždy  jen  se  souhlasem  provozovatele  pohřebiště  a  způsobem, který
odpovídá podmínkám pohřbívání na daném veřejném pohřebišti.

§ 23

Zákaz pohřbívání

(1)  V  případě,  že  by  dalším  pohřbíváním  mohlo  dojít  k ohrožení
veřejného  zdraví nebo vodního hospodářství, může o zákazu pohřbívání v
části   veřejného  pohřebiště  nebo  na  celém  jeho  území  rozhodnout
příslušný orgán státní správy.20)

(2)  Na  veřejném  pohřebišti,  kde  je  zakázáno  pohřbívání  lidských
pozůstatků  do  hrobů  podle  odstavce  1,  lze nadále pohřbívat jinými
způsoby,  pokud  orgán, který o zákazu pohřbívání rozhodoval, nerozhodl
jinak.

(3)  Provozovatel  pohřebiště je povinen o zákazu pohřbívání neprodleně
informovat územně příslušný krajský úřad.

§ 24

Zrušení veřejného pohřebiště

(1)  Veřejné  pohřebiště  může  být  zrušeno jen ve veřejném zájmu a na
základě  rozhodnutí  územně  příslušného  krajského  úřadu,  kterým  je
současně   vyhlášen   i  zákaz  pohřbívání,  je-li  to  nutné.  Veřejné
pohřebiště  může  být  zrušeno až po uplynutí všech lhůt, na které byla
hrobová  místa  pronajata,  nejdříve  však  po  uplynutí  tlecí doby od
posledního uložení lidských pozůstatků do hrobu.

(2)  Je-li  z  důvodu  veřejného  zájmu  výjimečně nutné zrušit veřejné
pohřebiště  před  uplynutím  lhůt  uvedených  v  odstavci  1, je územně
příslušný  krajský úřad povinen zajistit a uhradit exhumace a převezení
lidských  ostatků,  jakož  i  přemístění  zeminy  a  travního porostu z
rozptylových a vsypových luk, na jiné vhodné veřejné pohřebiště.

(3) Zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky lze provést
pouze  po  předchozím  zrušení  jejich  prohlášení  za kulturní památky
Ministerstvem  kultury.21)  Při  rušení  válečných  hrobů se postupuje
podle zvláštního právního předpisu.21a)

(4)  Náklady  spojené  s  pracemi  v  souvislosti se zrušením veřejného
pohřebiště  podle  § 20 písm. g) bodů 3, 5 a 6 hradí ten, v jehož zájmu
má být veřejné pohřebiště zrušeno.

(5) V případě, že obci byly předány náhrobky a hrobová zařízení podle §
20 písm. g) bodu 4 nebo cenné předměty podle § 20 písm. g) bodu 5, obec
s  těmito  věcmi  naloží jako s věcmi opuštěnými, nepřihlásí-li se o ně
vlastník do 1 roku od jejich převzetí.22)

(6)  Pokud  je  provozovatel  pohřebiště  povinen postupovat podle § 20
písm.  g)  bodu 6, musí provést u rozptylové louky skrývku a přemístění
porostu a zeminy do hloubky 10 cm, u vsypové louky skrývku a přemístění
travního  porostu  a  zeminy  do  hloubky  odpovídající nejnižší úrovni
uložení zpopelněných lidských ostatků.

§ 25

Užívání hrobového místa

(1)  Nájem hrobového místa (dále jen "nájem") vzniká na základě smlouvy
o  nájmu  hrobového  místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako
pronajímatelem a nájemcem (dále jen "smlouva o nájmu"). Smlouva o nájmu
musí  mít  písemnou formu a musí obsahovat výši nájemného a výši úhrady
za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje.

(2) V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí
být  doba,  na  niž  se  smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od
pohřbení   mohla   být   dodržena  tlecí  doba  stanovená  pro  veřejné
pohřebiště, na němž se hrob nachází.

(3)  Nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení
nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán.

(4) Provozovatel pohřebiště je povinen během doby trvání nájmu zajistit
k  hrobovému  místu  přístup a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového
místa,  s  výjimkou  případů,  kdy  je  nezbytné  bezodkladně  zajistit
bezpečný  provoz  veřejného  pohřebiště. O takovémto připravovaném nebo
již  provedeném  zásahu  je  provozovatel pohřebiště povinen neprodleně
písemně vyrozumět nájemce.

(5)  Nájemce je povinen vlastním nákladem zajišťovat údržbu pronajatého
hrobového  místa  v  rozsahu  stanoveném  smlouvou  o nájmu a oznamovat
provozovateli  pohřebiště  veškeré  změny  údajů  potřebných pro vedení
evidence veřejného pohřebiště.

(6)  Je-li  nájemcem  fyzická  osoba,  přechází nájemné na její dědice.
Je-li  nájemcem  právnická  osoba,  přechází  nájem  na jejího právního
nástupce.   Dědic  nebo  právní  nástupce  nájemce  je  povinen  sdělit
provozovateli  pohřebiště  nové  údaje  potřebné  pro  vedení  evidence
veřejného pohřebiště.

(7)  Provozovatel  pohřebiště  může  odstoupit  od  smlouvy  o nájmu, s
výjimkou  smlouvy  o  nájmu hrobu, kde dosud neuplynula stanovená tlecí
doba,  jestliže  nájemce  neuhradí dlužné nájemné nebo úhradu za služby
spojené  s  nájmem  do  3  měsíců  ode  dne, kdy ho k tomu provozovatel
písemně vyzval.

(8)  Provozovatel  pohřebiště  je  povinen písemně upozornit nájemce na
skončení  sjednané  doby  nájmu  nejméně  90  dnů před jejím skončením.
Není-li  mu  trvalý  pobyt  nebo  sídlo  nájemce  znám,  uveřejní  tuto
informaci  na  veřejném  pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý,
nejméně  60  dnů  před  skončením sjednané doby nájmu. Jestliže nájemce
podá  před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení smlouvy o
nájmu, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě,
že

a) nájemce neplní své povinnosti podle odstavce 5,

b)  nájemce  neuhradil  dlužné  nájemné nebo úhradu za služby spojené s
nájmem  do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval,
nebo

c) má-li být veřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1.

(9)  Pokud  si  nájemce  po  skončení  nájmu neodebere hrobové zařízení
včetně urny, postupuje provozovatel pohřebiště podle § 20 písm. g) bodů
4 a 5 obdobně.

HLAVA IV

SANKCE

§ 26

Přestupky

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a)  upravuje  lidské pozůstatky osoby, která byla v době úmrtí nakažena
nebezpečnou nemocí,

b)   ukládá   nebo   vystavuje  konzervované  nebo  balzamované  lidské
pozůstatky do pohřbení v rozporu s podmínkami stanovenými osobou, která
konzervaci nebo balzamaci prováděla,

c)  vystavuje  lidské  pozůstatky  před  pohřbením,  nejde-li o výjimky
stanovené v § 4 odst. 1 písm. c),

d) odstraňuje z lidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,

e) nakládá s lidskými pozůstatky kontaminovanými radionuklidy v rozporu
s pokyny Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,

f) provádí pohřbení jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. c),

g)  přepravuje  lidské pozůstatky v rozporu s požadavky stanovenými v §
9,

h)  nezajišťuje  údržbu  hrobového  místa  i  přes  písemné  upozornění
provozovatele pohřebiště,

i)  provede  reklamu  činností  v  pohřebnictví v rozporu s § 33 tohoto
zákona, nebo

j)  zachází  s  lidskými  pozůstatky  nebo  lidskými  ostatky  způsobem
dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění pozůstalých a
veřejnosti.

(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu až do
výše  20  000  Kč a za přestupky podle odstavce 1 písm. a), d), e), f),
g), h), i) a j) pokutu až do výše 50 000 Kč.

(3)  O  řízení  ve  věcech  přestupků,  o  podmínkách  odpovědnosti  za
přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné
předpisy.23)

(4)  Za přestupek podle odstavce 1 se nepovažuje jednání v něm uvedené,
které  je  správním  deliktem  postižitelným  podle zvláštního právního
předpisu.24)

§ 27

Při porušení povinností provozovatelem pohřební služby, krematoria nebo
osobou provádějící balzamace a konzervace se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.24)

§ 28

(1)  Při  dozoru  nad  činností provozovatele pohřebiště a při vymáhání
povinností  stanovených  provozovateli  pohřebiště  tímto  zákonem se v
případě,   že   provozovatelem  pohřebiště  je  obec,  postupuje  podle
zvláštního právního předpisu.25)

(2) Je-li provozovatelem pohřebiště registrovaná církev nebo náboženská
společnost, vykonává dozor nad její činností podle tohoto zákona územně
příslušný   krajský   úřad,   který  rovněž  vymáhá  splnění  uložených
povinností.

(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 2 je územně příslušný krajský úřad
oprávněn

a)  požadovat poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru, a to ve
stanovených lhůtách,

b)  požadovat  splnění  povinnosti  stanovené  tímto  zákonem;  není-li
náprava  zjednána,  zabezpečit  náhradní  výkon na náklad provozovatele
pohřebiště, jestliže uloženou povinnost může splnit někdo jiný,

c)  není-li  splnění  povinnosti  podle  povahy  věci možné nebo účelné
zabezpečit  podle  písmene  b),  vymáhat  splnění  povinnosti postupným
ukládáním   pokut   rozhodnutími  vydanými  ve  správním  řízení;  úhrn
uložených   pokut   nesmí  převýšit  předpokládané  náklady  na  plnění
povinnosti způsobem uvedeným v písmenu b),

d)  v  odůvodněných  případech upustit od vymáhání nákladů a povinností
provozovatele pohřebiště podle písmen b) a c).

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 29

Přechodná ustanovení

(1)   Provozování   pohřební   služby   nebo   krematoria   na  základě
koncesovaných  živností  vydaných  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto
zákona se považuje za provozování pohřební služby nebo krematoria podle
tohoto  zákona.  Právnická nebo fyzická osoba podnikající po dni nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  na  základě  koncesovaných živností vydaných
přede  dnem  nabytí  jeho účinnosti je povinna předložit živnostenskému
úřadu  doklady  ve  smyslu  § 6 a 13 nejpozději do 3 let ode dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona;  pokud požadované doklady ve stanovené lhůtě
nepředloží,  její  oprávnění  k  provozování  činnosti  zanikne.  Pokud
živnostenský  úřad  zjistí,  že  předložené  doklady  jsou neúplné nebo
dostatečně  neprokazují  odbornou  způsobilost a právnická nebo fyzická
osoba v termínu jím stanoveném doklady nedoplní nebo závady neodstraní,
její  oprávnění  k  provozování činnosti po uplynutí lhůty pro doplnění
nebo odstranění závad zanikne.

(2)  Živnostenská  oprávnění  k činnosti "Provozování pohřebišť", která
podle  tohoto  zákona  již není živností, zanikají uplynutím 1 roku ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3)  Obdobně  jako  v  odstavci  1  se  postupuje  v  případě provádění
balzamace  a  konzervace,  pokud  byla  tato  živnost  provozována před
účinností  tohoto  zákona  v rámci koncesované živnosti pohřební služba
nebo provozování pohřebišť a krematorií.

(4)  Do  2  let  po  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  je provozovatel
pohřebiště povinen předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh
smlouvy  o  nájmu  hrobového  místa,  pokud  takové  smlouvy již nejsou
uzavřeny písemně. V případě, že dosavadní uživatel hrobového místa

a)  není  znám  nebo  není  známa jeho adresa nebo adresa jeho právních
nástupců  a  návrh  nájemní  smlouvy  mu  proto  není možno doručit, je
provozovatel  pohřebiště povinen nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  na  veřejně  přístupném  místě  na  veřejném
pohřebišti  zveřejnit  výzvu  k  uzavření  nájemní  smlouvy  k takovému
hrobovému  místu a místo (adresu), na něž se má dosavadní uživatel nebo
jeho  právní  nástupce  obrátit,  spolu  s upozorněním, že pokud nebude
nájemní  smlouva  uzavřena  do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne;

b)  odmítne  uzavřít  nájemní  smlouvu  nebo  pokud  k uzavření nájemní
smlouvy  nedojde  z  důvodu  jeho  nečinnosti,  jeho  dosavadní právo k
užívání  hrobového místa zanikne po uplynutí 6 měsíců ode dne odmítnutí
uzavřít  nájemní  smlouvu nebo po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy mu byl
doručen návrh smlouvy o nájmu hrobového místa.

(5)  Pokud  v  případech  uvedených  v  odstavci  4 od uložení lidských
pozůstatků  dosud  neuplynula  stanovená  tlecí doba, dosavadní užívací
právo  k  hrobovému  místu  zanikne  až  jejím  uplynutím.  Pokud jde o
náhrobky a ostatní hrobové zařízení a cenné předměty nalezené v hrobech
a  hrobkách,  k  nimž zanikne dosavadní užívací právo podle odstavce 4,
postupuje  provozovatel  hřbitova  obdobně  jako  při zrušení veřejného
pohřebiště.

(6)  U  válečných  hrobů21a)  se  užívací právo poskytuje bezplatně na
neomezenou dobu.

(7)  Obce,  které  provozovaly  veřejné  pohřebiště  přede  dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona buď samy, nebo prostřednictvím jiné právnické
nebo  fyzické  osoby,  jsou  povinny upravit řád veřejného pohřebiště v
souladu  s  tímto zákonem a vyžádat si jeho schválení územně příslušným
okresním  úřadem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

(8)  Organizační  složka  státu,  která  ke dni účinnosti tohoto zákona
provozuje  veřejné pohřebiště, převede jeho provozování do 3 měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona obci, na jejímž území je veřejné pohřebiště
umístěno.

§ 30

Není-li  tímto  zákonem  stanoveno jinak, použijí se pro občanskoprávní
vztahy podle tohoto zákona ustanovení občanského zákoníku.

§ 30a

Působnosti  stanovené  krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem
přenesené působnosti.

§ 31

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 3, §
10 odst. 3 a § 13 odst. 3.

§ 32

Zrušovací ustanovení

Zrušují  se  §  9  a  10, § 12 odst. 2 a § 13 až 29 včetně poznámek pod
čarou  č. 9) až 15) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb.,
o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.

ČÁST DRUHÁ

Změna  zákona  č.  40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění
zákona  č.  468/1991  Sb.,  o  provozování  rozhlasového  a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.

§ 33

V zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona
č.  468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve
znění  pozdějších  předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se za § 6
vkládá nový § 6a, který zní:

"§ 6a

(1)  Reklama  poskytování  pohřebních  služeb,  provádění  balzamace  a
konzervace,  provozování  krematoria a provozování veřejného pohřebiště
(dále  jen  "činnosti v pohřebnictví") může obsahovat pouze následující
údaje:

a)  název  obchodní firmy nebo jméno, příjmení nebo název provozovatele
činností v pohřebnictví,

b)   vymezení  předmětu  činností  v  pohřebnictví,  popřípadě  dalších
navazujících poskytovaných služeb,

c) adresu pracoviště určeného pro styk se zákazníky,

d)   telefonní   a   faxové   číslo,  adresu  elektronické  pošty  nebo
internetovou adresu,

e) provozní dobu pro veřejnost,

f) firemní logo nebo jiný grafický motiv.

(2) Reklama činností v pohřebnictví nesmí být

a)  užita  v  prostorách  zdravotnického  zařízení nebo ústavu sociální
péče,

b) doručována prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou nebo
jinou adresnou formou.

(3)  V  souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoli formy
reklamy.".

ČÁST TŘETÍ

Změna  zákona  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 34

Zákon  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve  znění  zákona  č.  231/1992  Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.
600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.
38/1994  Sb.,  zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.
200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.
94/1996  Sb.,  zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.
19/1997  Sb.,  zákona  č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.
79/1997  Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.
15/1998  Sb.,  zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.
167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.
27/2000  Sb.,  zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.
122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.
149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.
309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.
458/2000  Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.
120/2001 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:

1.  V  §  3  odst.  3  se na konci písmene ac) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno ad), které včetně poznámky pod čarou č. 23k) zní:

"ad) provozování pohřebišť.23k)

23k)  Zákon  č.  256/2001  Sb.,  o  pohřebnictví  a  o  změně některých
zákonů.".

2.  V  příloze  č.  3  skupině  314:  "Ostatní" se název oboru živnosti
"Pohřební  služba" nahrazuje názvem "Provozování pohřební služby", text
ve sloupci 2 zní: "§ 6 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a
o  změně některých zákonů", text ve sloupci 4 zní: "okresní hygienik" a
text  ve  sloupci  5  zní:  "§  6  odst.  4  zákona  č. 256/2001 Sb., o
pohřebnictví a o změně některých zákonů".

3.  V  příloze  č.  3  skupině  314:  "Ostatní"  se  za  obor  živnosti
"Provozování  pohřební  služby"  vkládá  nový obor živnosti, který zní:
"Provádění  balzamace a konzervace", text ve sloupci 2 zní: "§ 10 odst.
2  zákona  č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů",
text  ve  sloupci 4 zní: "okresní hygienik" a text ve sloupci 5 zní: "§
10  odst.  4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů".

4.  V  příloze  č.  3  skupině  314:  "Ostatní" se název oboru živnosti
"Provozování  pohřebišť  a  krematorií"  nahrazuje  názvem "Provozování
krematoria",  text  ve  sloupci 2 zní: "§ 13 odst. 2 zákona č. 256/2001
Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů", text ve sloupci 4 zní:
"okresní  hygienik"  a  text  ve sloupci 5 zní: "§ 13 odst. 4 zákona č.
256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna  zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 35

V  §  14  odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních  orgánů  státní  správy  České republiky, ve znění zákona č.
60/1988  Sb.,  zákonného  opatření  Předsednictva České národní rady č.
305/1990  Sb.,  zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb. a zákona
č. 272/1996 Sb., se za slovy "investiční politiky" spojka "a" nahrazuje
čárkou a za slovem "ruchu" se doplňují slova "a pohřebnictví".

ČÁST PÁTÁ

zrušena

§ 36

zrušen

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 37

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

2) Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.

3)  Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví
a náboženských společností.

Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.

4)  §  84  zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.

4a)  §  80  odst. 1 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č.
274/2003 Sb.

5) § 40 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

6)  Příloha  č.  3  k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7)  Vyhláška  č.  21/1991  Sb.,  o  bližších  podmínkách  zabezpečování
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.
324/1992 Sb.

8) Zákon č. 258/2000 Sb.

9) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Trestní řád.

11)  Vyhláška  č.  102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a
technických   podmínkách   provozu   silničních  vozidel  na  pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

12)  Mezinárodní  Ujednání  o přepravě mrtvol, vyhlášené pod č. 44/1938
Sb.

13)  Zákon  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších   zákonů  (zákon  o  vysokých  školách),  ve  znění  pozdějších
předpisů.

14)  § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební záko


M2U3YWQ3Ym